Moje letošní "hlavní" literární dílo do Polibku. Opět poměrně dobře hodnocené porotou. Na festivalu jako jedno ze tří označeno zlatou samolepkou jakožto dílo stojící za přečtení. I když mě radost udělalo už jiné vyjádření chvíli před tím, takže i kdyby to všichni hodnotili nulou, byla bych spokojená.
.
Netrápím se lidmi, co o mě mluví za mými zády. Jednoduše to znamená, že jsem krok před nimi. A oni jsou v dokonalé pozici mi políbit...
12. 12. 2011
9. 12. 2011
Óda na latinu (a trochu i řečtinu)
Po dlouhých hodinách s naší drahou terminologií už mi začíná lézt trochu na mozek. Překvapivě to ale v letošním Polibku hodnotili poměrně kladně.
6. 11. 2011
Tobě
A zase jeden kratší obrazový příspěvek. Fotka je stará asi dva roky a spíše náhodně vyhrabaná jako doplněk k "veršům". (Pořád se nemůžu smířit s tím, že volný verš je taky verš.)
3. 11. 2011
Čekám...
Další krátká jakožebásnička vzniklá spíš jako popis k této fotce. (Jo a taky jsem po dlouhém odmítání začala upravovat fotky - přednášky z ošetřovatelství bývají dlouhé...)
31. 10. 2011
19. 10. 2011
Pár vteřin s láskou...
Každý rok se pokouším spáchat nějaký příspěvek do Polibku múzy, v roce 2009 kdy bylo tématem KOUZLO, to byl tento výtvor, který se mi ovšem nepodařilo včas poslat.
Zachaňte koně
To jsem tak před děvma lety zkoušela občas zapsat, co se mi zdálo a dát tomu trochu hlavu a patu. No a teď si nejsem tak uplně jistá, zda se mi to dařilo, nebo ne...
18. 10. 2011
Jakou barvu má láska?
"Jakou barvu má láska?
Říkají, že červenou, jako krev, jako pouťové srdce, jako samet na trůnech, co zbyly po všech svatých.
Jakou barvu má láska?
Kdo to ví?
Láska je duhová.
Láska je ohňová.
A proto stobarevná a proto věčně jiná."
Říkají, že červenou, jako krev, jako pouťové srdce, jako samet na trůnech, co zbyly po všech svatých.
Jakou barvu má láska?
Kdo to ví?
Láska je duhová.
Láska je ohňová.
A proto stobarevná a proto věčně jiná."
Tato básnička mě inspirovala k malé úvaze o tom, jakou má pro mě barvu láska...
Technika a já
Díky tomuhle jsem odmaturovala a získala druhé místo v literární soutěži Polibek Múzy. Dodnes nevím, zda to je dobře, či špatně, nicméně je to tak.
Život a Smrť
První povídkoidní paskvil, který jsem si kdy dovolila zveřejnit, takže nyní jej uvádím spíš už jen z nostalgie... (A podotýkám, že to je víc jak tři roky stará záležitost.) Půjčila jsem si Pratchettova Smrtě, abych s ním mohla rozmlouvat o životě. A taky o smrti.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)