.

Netrápím se lidmi, co o mě mluví za mými zády. Jednoduše to znamená, že jsem krok před nimi. A oni jsou v dokonalé pozici mi políbit...

18. 10. 2011

Jakou barvu má láska?

"Jakou barvu má láska?
Říkají, že červenou, jako krev, jako pouťové srdce, jako samet na trůnech, co zbyly po všech svatých.
Jakou barvu má láska?
Kdo to ví?
Láska je duhová.
Láska je ohňová.
A proto stobarevná a proto věčně jiná."

Tato básnička mě inspirovala k malé úvaze o tom, jakou má pro mě barvu láska...




Jakou barvu má láska?

Oranžovou, jako gerbera jež mi přinesl k autobusu?
Hnědou - barva medvídka, kterého jsem dostala cestou ze školy?
Modrou, která převažovala na pohlednici z Německa?
Žluť van Goghových slunečnic?
Petrolejovou hřející tělo i duši?

A co Fialová? Maminka mě do ní oblékala do školky.
Nebo snad zlatá? Andílek strážný od babičky do kolébky.
Černá? Robin, náš pes.

Oranžový byl rukáv, co mi byl nabídnut místo kapesníku.
Do růžového polštáře tekly moje slzy.
Modrého plyšáka jsem držela v náručí ze stesku.
Šeď ponožek - jediné vzpomínky.

A kde je červená? Barva, jež se s láskou tak často spojuje? Možná v růži, kterou jsem nedostala...

Jakou barvu má láska?

Přeci barvu jeho očí!

Žádné komentáře: